Věčný začátečník? 10 tipů, jak překonat hranici, za kterou se ne a ne dostat.

1. března 2010

Věčný začátečník aneb neschopnost vyčkat si na další skok

Podtitul: Pokud se příště označíte za věčného začátečníka, zkušenému pedagogovi dáváte signál. Jaký? To se dozvíte z následujících řádek.

Učení jazyků obnáší více fází z hlediska role lektora a studenta, náplně hodin, různé metodiky a přebírání zodpovědnosti za učební proces a pokrok ve vědomostech.

Fáze motivační
V jazykové přípravě je úplný začátečník plně v rukou lektora, který ho formuje a zodpovídá za jeho posun ve vědomostech. Takovéto hodiny jsou v pedagogické terminologii nazývané teacher-centered. V této fázi je každý student jako houba. Nasává informace a proces učení je rychlý, pokrok je viditelný z hodiny na hodinu. Motivačně je úvodní fáze nejhodnotnější a nejpozitivnější. Tento euforický stav je typický pro úvodní hodiny, ale netrvá věčně.

Fáze vyrovnávací
Zodpovědnost za výuku a pokrok se posouvá a lektor i student začínají být v hodinách rovnocenní. Lektor už zdaleka není jediným zdrojem informací, pomalu posluchače pouští na vlastní nohy a přenáší zodpovědnost za výuku na studenta. Zdrojem výuky už není jen vybraná učebnice, ale i slovník, média a v podstatě všechny zdroje z nejbližšího okolí studenta. Hodiny dostávají jiný charakter, ubývá drilu, stoupá důležitost opakování učiva, používání nové slovní zásoby v různorodém kontextu, příprava mimo hodinu se stává nezbytnou – zadává se víc domácích úkolů. Ušetřený čas se na hodině využívá na odstranění chyb, procvičování naučené látky v praxi. Lektor se částečně posouvá do role poradce, facilitátora. Protože učení probíhá v tzv. skocích, subjektivně může u studenta nastat pocit, že pokrok stagnuje. Skok na další úroveň trvá déle a pocit, že se každou hodinu posluchač něco naučí, ustupuje kvůli nutnosti opakovat, odstraňovat chyby a procvičovat naučené. To vše je nutné, aby se znalosti proměnily z pasivních na aktivní. Bez domácí přípravy a aktivního přístupu ze strany studenta přijde skok později.
V této fázi dochází ke změně motivace u posluchače. Kdo překoná tuto kritickou fázi a dopracuje se k další skoku, přebere zodpovědnost za studium a spolupodílí se s učitelem na procesu učení, vyhrává. Ti ostatní sami sebe označí za věčné začátečníky.
Takže až se příště označíte za věčného začátečníka, zkušenému pedagogovi dáváte signál. Už víte jaký?

10 tipů, jak se nestát věčným začátečníkem:

1. založte si slovník s českou výslovností a pravidelně si opakujte slovíčka
2. věnujte se učení jazyka alespoň 10 minut denně
3. vyžadujte od lektora domácí úkoly a kontrolujte si správnost s lektorem na začátku hodiny
4. dohodněte se ve skupině na trestu za nevypracovaný domácí úkol (např.
     10 Kč, posluchač musí přinést horalku a jiné)
5. dožadujte se pravidelného testování od učitele a kontrolujte posun vědomostí
6. pravidelně hovořte o svých slabých i silných stránkách se svým lektorem
7. stanovte si jasné a realistické cíle vaší výuky, např. do roka se chci naučit hovořit o sobě a představit svoji firmu, hovořte o tom se svým lektorem
8. pokud cítíte úbytek motivace, navrhněte změnu: výměnu učebnice, skupiny, kombinujte lektory aj.
9. zvolte kombinaci českého lektora s rodilým mluvčím jak nejrychleji to bude možné
10. kombinujte výuku na hodinách s doplňkovými materiály jako je televize, rozhlas, filmy v cizím jazyce, četba, (např. zjednodušená). Doporučujeme zpívat si písničky v angličtině (například v autě)

O tomto tématu více na:  http://dontgiveup.eu 

Ria Korcová
hlavní lektorka